První fáze: příprava podloží je základ
Nejdříve si vyznačíme hranice pokládky. Prvním bodem vlastní stavby je příprava podloží, které spočívá v provedení výkopu s následným zhutněním a srovnáním dna výkopu. Hloubka dna výkopu závisí na účelu a zatížení budoucí zámkové dlažby. Pro pojezdovou plochu (vjezd či odstavnou plocha pro auto) lze počítat s výkopem o celkové hloubce zhruba 85 až 100 cm, u pěších nezatížených cest se jedná o hloubku 30 až 35 cm. Po provedení výkopu tzv. "kufru" přichází na řadu hutnění válcováním. Zhutněné dno výkopu musí kopírovat plánovaný sklon budované plochy tak, aby podkladní vrstvy měly ve všech místech stejnou hloubku, což zabraňuje pozdějšímu propadu dlažby.
Druhá fáze: pevný podklad
Na připravené dno se klade buď jedna nebo dvě podkladní vrstvy. Hrubá podkladní vrstva se připravuje při budování pojízdných komunikací a ploch a ve zhutněném stavu má hloubku cca 250 až 350 mm..Tvoří ji kamenná drť o zrnitosti 16–32 mm s následným hutněním vibrační deskou. Poté následuje je navezení jemné podkladní vrstvy tvořené kamennou drtí o zrnitosti 8–16 mm a její řádné zhutnění pomocí vibrační desky. Tato jemná podkladní vrstva má ve zhutněném stavu hloubku cca 100 až 150 mm a u ploch a komunikací pro pěší provoz tvoří jedinou podkladní vrstvu uloženou přímo na dno výkopu. Mezi jednotlivými vrstvami se zpravidla osadí obrubníky.
Třetí fáze: lože rovné jako stůl
Před pokládkou dlažby ještě následuje poslední ložní vrstva jemné drtě o zrnitosti 2–5mm, případně 4–8 mm. Tato vrstva je již určena pro pokládku zámkové dlažby a proto je velmi důležité aby její povrch byl rovný a její hloubka rovnoměrná v celé ploše.
K vytváření této vrstvy se obvykle používá dřevěných, nebo ocelových latí o výšce cca 40 až 50 mm položených na zhutnělý povrch. Tyto latě slouží jako vodící pásy při srovnávání zasypané drtě kladecí vrstvy do roviny pomocí hliníkové lišty. Vytvořená kladecí vrstva se již před pokládkou dlažby nehutní a proto se na ni nesmí vstupovat. Po vyjmutí vodících latí a doplnění drtě do vzniklých dutin je podloží připraveno pro pokládku dlažby.
Čtvrtá fáze: pokládka zámkové dlažby
Pro pěší provoz se používá dlažba tloušťky 60 mm, pro pojezdové plochy dlažba tloušťky 80 mm. Pokládka dlažby se provádí současně ze tří palet dlažby najednou, aby se docílilo barevně kompaktního odstínu povrchu.
Pokládka zámkové dlažby se provádí do nezhutněné kladecí vrstvy poklepáním gumovou palicí směrem z nejnižšího místa pokládané plochy k nejvyššímu tak, aby kladecí vrstva nebyla narušena. Proto se na plochu nesmí šlapat ani po ní přejíždět.. Případná úprava tvaru dlažby, například u okrajů nebo okolo kanalizace, se provádí štípáním nebo řezem diamantovou pilou pro přesné dělení.
Závěrečná fáze: nepodceňujte spárování
Po položení zámkové dlažby se spáry mezi jednotlivými dlaždicemi zasypou jemným křemičitým pískem o zrnitosti 0–2 mm, případně 0–4 mm pomocí koštěte a následně se plocha důkladně zamete. Jako materiál pro výplň spár nesmí být použit písek obsahující vápenné nebo hlinité příměsi jinak je nebezpečí, následného prorůstání spár travinami a mechy a také tvoření vápenných výkvětů na povrchu dlažby. I z těchto důvodů je zasypávání spár nutno provádět za pěkného suchého počasí suchým pískem, který mezi spáry dokonale zapadne. Poté se provádí poslední důkladné zhutnění celé plochy v příčném a podélném směru pomocí vibrační desky opatřené plastovým návlekem a druhé zasypání a vyplnění spár křemičitým pískem, aby se docílilo naprosté roviny.
Autor: Irena Forejtová
Foto firmy: Dlaždičské práce Nociar
29. září 2008 www.Living.cz